Tentokrát naše cesta vedla do Liberce. Opět nastala doba Covidu a těsně před odjezdem byl znovu vyhlášen nouzový stav. Vánoční trhy, na které jsme mimo jiné do Liberce mířili, byly ze dne na den zrušeny. Nás ale nic nezastaví, a kdo chce něco prožít, plán si vždycky najde. Tentokrát plán našeho výletu nebyl v mé režii, ale v rukou našich přátel, kteří bydlí nedaleko Liberce.
Hotel Pytloun City Boutique
Ubytovali jsme se v hotelu Pytloun City Boutique, který se nachází 100 metrů od historického centra Liberce. S ubytováním zde jsme nebyli příliš spokojeni. Na pokoji nás po celou dobu pobytu rušil zvuk vířivky ve vedlejším pokoji. Hotel má podzemní hlídané parkoviště, ale cena za parkovné 530,- za den se nám zdála poměrně dost vysoká. Pokoj byl útulný a čistý. Oceňuji žehlící prkno s žehličkou na pokoji.
Liberecká radnice
Liberecká radnice je novorenesanční budova umístěná na náměstí Dr. Edvarda Beneše. Byla postavena v roce 1893 podle projektu vídeňského architekta F. Neumanna. Svým vzhledem připomíná radnici ve Vídni a přes svůj věk zůstává i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem. V současné době je sídlem statutárních orgánů města.
Před radnicí nás zaujal třítunový trabant sochaře Davida Černého. Jako milovníci rychlých aut jsme se u něj museli vyfotit. Bronzová socha auta na čtyřech lidských nohou je originální připomínkou událostí z podzimu roku 1989, kdy se budova velvyslanectví Spolkové republiky Německo stala dočasným azylem pro občany z NDR. Za nápadem umístit trabant před radnici stojí kurátorka Jitka Mrázková.
Beer Warehouse restaurant
Jestli se chcete v Liberci dobře najíst určitě nesmíte minout staromilskou restauraci Beer Warehouse. Číšník nám dál vybrat maso, z kterých nám připravili fantastické steaky. Čepují zde poctivě uvařené pivo🍻, které sem dodává Liberecký pivovar „Kousek piva“, který stojí hned přes zeď.
Liberecká Výšina
Po obědě jsme vyrazili na procházku na Libereckou Výšinu. Tramvaj nás odvezla na konečnou stanici do Lipových sadů a žlutá turistické značka nás po necelém kilometru dovedla k restauraci s vyhlídkovou věží v podobě romantického hrádku. V roce 1900 – 1901 ji zde nechal vybudovat baron Jindřichem z Liebiegu podle plánu norimberského mistra dómské huti architekta prof. Josefa Schmitze.